„Dovoz potravin? Především musíme věřit v naši kvalitu“

Poslanec Josef Kott se snaží pomáhat nejen zemědělcům z Vysočiny.

Chválí novelu vodního zákona, opatření proti šíření moru afrických prasat nebo urychlení stavby menších rybníků.

Co se v poslední době podařilo prosadit pro naše zemědělce?

Povedlo se toho poměrně hodně, ale mezi nejdůležitější opatření určitě řadím novelu vodního zákona. Díky ní totiž budou náhrady škody způsobené hospodařením v ochranných pásmech vodních zdrojů vypláceny nově i nájemcům a pachtýřům, tedy těm, kteří na půdě skutečně hospodaří. To mnoha zemědělcům pomůže. Také je to novela zákona o plemenitbě, kde jsme zakomponovali opatření proti šíření nákazy afrického moru prasat. A zmíním i novelu stavebního zákona, kdy zemědělský výbor přijal pozměňovací návrh na urychlení výstavby rybníků do dvou hektarů. To napomůže zadržování vody v krajině, což je jedna z našich velkých priorit.

Je toho samozřejmě více, nutno vzpomenout zelenou naftu pro zemědělce, ukládání čistírenských kalů, boj s kůrovcem, dovozy nekvalitních surovin a potravin z Polska a v neposlední řadě také podporu soběstačnosti českého zemědělství.

Když už jste zmínil téma soběstačnosti českého zemědělství, jak vy sám vnímáte kvalitu českých výrobků a co tato soběstačnost znamená pro českého spotřebitele?

 Já jsem přesvědčený, že podpora našich zemědělců by pro nás všechny měla být prioritou. Dovoz ze zahraničí je samozřejmě také důležitý, ale myslím, že bychom měli věřit hlavně v naši kvalitu. A to i vzhledem k tomu, že české výrobky jsou podrobovány velmi důsledné kontrole a české normy jsou daleko tvrdší než ty zahraniční. Náš kontrolní systém patří ke špičce v Evropské unie, a to jak v náročnosti, tak v počtu provedených kontrol. A právě soběstačnost tuzemských potravin je pro české spotřebitele v konečném důsledku i zárukou kvality. Problémem soběstačnosti je její případný pokles pod 50 procent, kdy již roste riziko, že se na český trh dostane nekvalitní výrobek.

Předpokládám ale, že toto je prioritou všech zákonodárců a není tedy problém ta opatření prosadit…

Také jsem si myslel, že by to tak mělo být, ale realita je bohužel jiná, a to mě velmi mrzí. Když ve Sněmovně například vystoupím s návrhem podpory živočišné výroby, narážím na poslance, kteří stále zastávají názor, že je lepší a jednodušší vše dovézt odjinud.

A jaké konkrétní možnosti zemědělský výbor má? Jak může probíhat přímá podpora živočišné výbory?

 Jako velmi zásadní vnímám vyplácení národních dotací zemědělcům, jak pro rostlinnou, tak živočišnou výrobu. Tyto peníze mají za cíl právě stabilizaci a rozvoj českého zemědělství, spojené s již zmiňovanou soběstačností českého zemědělství a tím i garancí kvality potravin pro českého spotřebitele. Loni se z národních zdrojů vyplatilo 3,8 miliardy korun, přestože bylo původně navrženo jen 2,05 miliardy. To navýšení proběhlo právě díky aktivitám zemědělského výboru a vyjednávání s ministerstvem financí v průběhu roku. Pro letošní rok je navrženo opět 3,8 miliardy a já udělám vše pro to, aby všechny rozpočtované peníze byly českým zemědělcům vyplaceny.

Je pro českého zemědělce náročné žádat o takovou podporu?

Dříve to bylo mnohem náročnější. Podnikla se řada opatření, aby získání takové dotace bylo pro každého zemědělce jednodušší. Konkrétním krokem je například návrh novely zákona o zemědělství a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF), který jsem předložil spolu s kolegy. Novela nyní čeká na podpis pana prezidenta a její účinnost bude od 1. ledna 2020. Převede kompetence při vyplácení národních dotací z ministerstva zemědělství na SZIF, což se pro laika může zdát jako technikálie, ale věřte mi, že to celý proces zefektivní a zjednoduší. Ministerstvo bude mít zase trochu volnější ruce a může se více zaměřit na nastavení zemědělské politiky v rámci jednotlivých zemědělských komodit.

Pocházíte z Vysočiny, která se teď potýká s kůrovcovou kalamitou. Jaká opatření se podařilo prosadit v této problematice?

Je to opravdu smutný pohled, když se člověk dívá na všechny ty holiny v místech, kde dříve byl hustý, dravý les. Proto jsem rád, že se podařila rychle prosadit novela lesního zákona, podle které se již nemusí kácet souše, z nichž kůrovec již vyletěl. Lesníci se tak mohou soustředit na stromy, kde je kůrovec stále aktivní. Znamená to tedy, že se zaměří na místa, kde se dá ještě leccos zachránit. Důležitá je také možnost odložit zalesnění o tři roky. Pro majitele lesů se také podařila získat významná částka na pokrytí ztrát spojených s nízkou výkupní cenou dřeva. V červenci byl spuštěn nový program Investiční úvěry Lesnictví a další kolo tohoto programu se plánuje na období říjen až listopad tohoto roku. Program se týká investic do technologií pro hospodaření v lese a pro lesní školkařskou činnost. Je určený subjektům, které podnikají v lesním hospodářství jako držitelé lesů nebo jako dodavatelé lesnických služeb, obcím a jejich svazkům. Nikdo před tím problémem hlavu do písku nestrká, naopak děláme maximum pro to, abychom dopady kalamity zmírnili.

Josef Kott

Narodil se 15.listopadu 1970, žije v obci Olešná na Pelhřimovsku.

Vystudoval Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity, poté pracoval ve společnosti ZZN Pelhřimov.

Poslancem za hnutí ANO se stal v roce 2013, o čtyři roky později svůj mandát obhájil. Ve Sněmovně je místopředsedou zemědělského výboru a členem výboru pro životní prostředí.

Mezi jeho zájmy patří sport, rybaření, cestování a kultura.

26. 9. 2019