Martin Kukla: Horácká aréna? Na papíře zatím nic není

Rozhovor s náměstkem hejtmana Martinem Kuklou pro Jihlavské listy

Martin Kukla působí více než rok na pozici náměstka vysočinského hejtmana. Na starosti má krajskou ekonomiku a majetek.

Vstup do krajské politiky

Jste „nový“ člen krajského vedení, už jste se zabydlel? 

Nástup do týmu krajské rady přišel jako blesk z čistého nebe. Dne 7. února 2018 zasedalo zastupitelstvo a já jsem byl navržen na funkci náměstka hejtmana. Ještě den před tím jsem řešil své projekty u jihlavské společnosti Bosch, kde jsem byl zaměstnán. Samozřejmě jsem kolegům nastínil, že tato situace může nastat. 

Dá se tedy říci, že jste s tím příliš nepočítal?

De facto jsem nekandidoval do krajského zastupitelstva s tím, že bych dělal uvolněnou funkci. Kandidoval jsem totiž až ze sedmého místa. Nezastírám, že to pro mě byla komplikace. Zhruba po měsíci jsem se do firmy vrátil, začal jsem vyklízet zásuvky a vytáhl starou svačinu. Bylo mi trošku líto, že jsem musel utnout rozjeté projekty, na kterých jsem ve firmě dělal. Funkci uvolněného náměstka hejtmana prostě nešlo skloubit s mou odbornou pozicí v komerční sféře. 

Trvalo vám dlouho zvyknout si na práci náměstka hejtmana?

Tak to ať posoudí ostatní. Myslím si ale, že na hejtmanství patřím k těm akčnějším, a navíc práce mě baví. Nechám na čtenářích, ať zhodnotí, jak jsou s mojí prací spokojeni. 

Jaké to je vstoupit do vysoké politiky v podstatě bez zkušeností?

Politické zkušenosti u mě už tak trochu byly. Jsem členem ANO od roku 2014. Připravovali jsme různé předvolební kampaně, projezdil jsem celou Vysočinu v rámci krajských voleb 2016. Trochu jsem také pomáhal i s komunální politikou, kdy jsme na Pelhřimovsku sestavovali kandidátku. I proto to pro mě nic nového nebylo. Měl jsem také výhodu, že jsem několik měsíců působil v krajském zastupitelstvu. Věděl jsem dobře, jak to na kraji funguje, ještě než jsem přešel do uvolněné funkce. 

Kauza Josefa Pavlíka

Funguje podle vás krajská koalice?

Koalice je především o tom, aby si každý uvědomil, že nemůže prosazovat jenom své zájmy. Je to o kompromisu. Pokud se sejde parta lidí, kterým jde opravdu o kraj a ne o vlastní zájmy, seberealizaci nebo zviditelnění, tak je to dobré. 

Je to případ stávající krajské koalice?

Koalice na kraji podle mě funguje. Někteří zlí jazykové mě sice upozorňují, že začíná předvolební období, a že to už nebude taková harmonie, jaká byla, ale já se dokážu domluvit a jednat s kýmkoliv. 

Jste také členem celorepublikového předsednictva ANO. Je již jasné, kdo bude lídr kandidátky ANO do krajských voleb v příštím roce?

(smích) Samozřejmě, že nějaké jméno padlo, ale zatím neproběhly volební sněmy hnutí, proto bych se k tomuto tématu raději vrátil až za několik týdnů. 

Dostal jste se do funkce po Josefu Pavlíkovi (ANO), který zatajil své předlistopadové členství v KSČ a možná také v Lidových milicích. Co si o jeho přístupu myslíte?

Chybou bylo, že pan Pavlík nedokázal tvrzení o své angažovanosti před rokem 1989 důvěryhodně vysvětlit a trval na svém. Jak se to dál vyvinulo, všichni víme… Nakonec musel být z funkce náměstka hejtmana odvolán.

Jak na to pohlížíte vy osobně?

Když člověk něco zatají a pak na tom stále trvá, je pro něho těžké po čase říci, „ano, udělal jsem chybu“. Pan Pavlík své členství v KSČ následně sice přiznal, ale nabalily se na to další věci, jako: Zda byl, či nebyl v Lidových milicích. Nás, jako hnutí, de facto jeho kauza začala poškozovat. Bylo to pro nás velmi těžké období. Jsem rád, že se tato kauza uzavřela. Josef Pavlík už není členem ANO, ale je v našem zastupitelském klubu, kde funguje na základě mandátu voličů. 

Jako člen nejužšího vedení ANO můžete z blízka sledovat kauzu pana premiéra Andreje Babiše, který byl jednu dobu dokonce trestně stíhán. Trestně stíhaný premiér v dějinách ČR nikdy nebyl. Považujete za správné, že zůstává ve funkci premiéra?

Myslím si to, co novináři moc nepíší, že je to zpolitizovaná věc, což se ukázalo i v tom, co proniklo do médií ohledně státního zástupce. Stále věřím, že pan premiér bude zproštěn obvinění, očištěn a kauza se stane minulostí.

Kde je podle vás ta hranice, kdy by měl politik odstoupit? Pokud je vyšetřován, trestně stíhán, obžalován nebo pravomocně či nepravomocně odsouzen? Za jakých okolností byste odstoupil vy?

To nyní nedokážu posoudit. Záleželo by hodně na okolnostech.  

Krajské investice

Jaké největší investice nás v Jihlavě příští rok čekají?

Na úvod podotýkám, že např. zásadní investice v dopravě nespadají do mé gesce. Co se týká Jihlavy, tak dokončujeme výcvikové středisko pro Zdravotnickou záchrannou službu kraje. Vysočinské výcvikové středisko bude v ČR představovat unikát. Náklady odhadujeme přes 60 milionů korun s tím, že máme přislíbenou evropskou dotaci. 

Co plánujeme ještě na letošní rok, je zahájení a v příštím roce pokračování rekonstrukce stravovacího provozu v areálu jihlavské nemocnice. V tuto chvíli administrujeme veřejnou zakázku na dodavatele prací. Je to investice o předpokládané výši 340 milionů korun. Ale uvědomme si, že Kraj Vysočina neinvestuje jen v krajském městě, krajské peníze musí pomáhat napříč regionem.

Co můžeme v Jihlavě ještě očekávat?

Rád bych ještě udělal za pomoci kolegů zásadní kroky pro zahájení veřejné zakázky na výstavbu nového domova pro seniory v areálu krajské Nemocnice Jihlava. Ten bude zatím spadat pod Domov Ždírec. Investice bude činit přes 400 milionů korun. Jihlava si domov pro seniory určitě zaslouží, protože ve městě kapacity pro ně stále chybí. Proto se snažím o to, abychom výstavbu co nejrychleji zahájili. Další velkou investicí bude příprava výstavby budovy E krajského úřadu.

Horácká aréna v Jihlavě

Jste členem pracovní skupiny kolem nové Horácké arény, podpoří ji finančně kraj?

O žádné žádosti o spolufinancování ze strany města zatím nevím. Politické vedení Jihlavy nastínilo, že by bylo rádo, kdybychom výstavbu haly spolufinancovali. Je to na dalším jednání, stále jde v případě Horácké arény pouze o předpoklad. Jihlava nemá k dnešnímu dni zatím hotový projekt, chybí stavební povolení. Byla pouze ukončena architektonická soutěž, jejíž vítěz teprve vytvoří projekt. V tuto chvíli se nedá říci, dáme vám sto-dvě stě milionů. My ani nevíme, kolik to celé bude stát. 

Takže čekáte, až bude hotový projekt, a na základě něho se rozhodnete? 

Je to tak. Osobně bych nový stadion Jihlavě přál, ale je to také na domluvě kraje a celého zastupitelstva, protože by se jednalo o velký finanční dar. Například na zářijovém zastupitelstvu jsme schválili zhruba 10% podíl investice na halu ve Světlé nad Sázavou, která se právě dokončuje. Ale je třeba říci, schválili jsme 10 % investičních nákladů, které vynaložilo město. My však nemáme nikde v pravidlech, za jakých podmínek se budeme podílet na obdobných investicích. Uvědomuji si, že musíme mít jednotný postup na všechno. Nemůžeme říci, že si teď třeba Pelhřimov podá žádost a my mu dáme 20 %. Je potřeba to mít jednotně a systémově nastavené. 

Co bude muset město splnit, aby kraj arénu podpořil?

Kraj v tuto chvíli nemá žádné požadavky, je to investice Jihlavy. Kraj podporuje vznik sportovních hal. Předpokládám, že nová hala v Jihlavě bude mít velký celokrajský dopad. Bude však záležet na vysočinských sportovních klubech, jestli se domluví, že veškeré krajské, republikové, případně evropské poháry budou hrát v Jihlavě. V minulosti na bázi obdobného modelu kraj finančně podpořil FC Vysočina Jihlava, protože se většina klubů v kraji domluvila, že chtějí moderní stadion v Jihlavě. 

Takže postoj kraje se také bude odvíjet podle toho, jak se k aréně postaví ostatní vysočinské hokejové kluby?

Přesně tak. 

Je pro podporu ze strany kraje také důležité, jestli se staví hala v Jihlavě na zelené louce, anebo na místě bývalého stadionu?

Byl jsem na začátku zastáncem varianty stavby na zelené louce, vybudovat tam infrastrukturu a parkoviště, ale tehdy jsem neměl dostatek informací. Teď však nedokážu říci, zda je to technicky vůbec možné. Navíc jihlavští zastupitelé schválili záměr postavit halu na místě stávajícího stadionu. 

Takže místo by žádnou zásadní roli v otázce spolufinancování nehrálo?

Ne.  

Vy u nové haly vidíte celokrajský přesah na rozdíl od stávajícího Horáckého zimního stadionu?

Bude záležet na projektu. Z něho vyplyne, co všechno nová hala umožní. Záleží, zda bude multifunkční, jestli se v ní budou moci konat koncerty, výstavy a hrát v podstatě cokoliv. To však v tuto chvíli nedokážu říci. Zatím jsou to pouze představy, myšlenky a sny, ale na papíře zatím nic není. 

Spolufinancoval takto kraj na Vysočině také jiné haly než ve Světlé nad Sázavou?

Ano, není to výjimečný případ. Existuje však i opačná praxe. Například ve Žďáru nad Sázavou. Tam spolufinancuje krajskou halu z 30 % město. Nová hala bude naším majetkem a stát bude u naší školy, ale ve stanoveném čase zde najdou zázemí i místní sportovní kluby. U sportovišť spolufinancovaných požadujeme, aby zařízení mohly využívat také školy zřizované krajem. 

Přejděme k problematice letiště v Jihlavě. Co říkáte na možný vstup čínského kapitálu do letiště v Henčově. Uvítali byste to?

Kraj není nositelem projektu – jde o investici města. Memorandum Jihlavy s krajem o spolupráci na výstavbě zpevněné dráhy má platnost do 31. 12. 2019. 

Ve smlouvě se říká, že kraj zajistí projektovou dokumentaci, což plníme. Tu bychom mohli mít dokončenou v říjnu až v listopadu. V tuto chvíli probíhá stavební řízení, do několika týdnů by mohlo být k dispozici pravomocné stavební povolení. Náš závazek smlouvy bude de facto hotov. Ve smlouvě jsme se zavázali, že poskytneme městu Jihlava 50% investiční podíl s limitem maximálně 30 milionů korun. 

Co bude dál?

To je dotaz na vedení statutárního města Jihlava, záměr se diskutuje, spíše vleče už od roku 2014. Městu se zatím podařilo vykoupit pouze pozemky nutné pro stavbu. Investice od té doby samozřejmě narostla. Jestli město bude schopné přivést investora, kraj se tomu bránit určitě nebude. Bude otázkou, za jakých podmínek Jihlava potenciálního investora přivede. To však je na Jihlavě, a ne na kraji. Je třeba podotknout, že memorandum o spolupráci letos končí a ze strany Jihlavy nebyla iniciována žádná schůzka nebo žádost o jeho prodloužení. 

Jihovýchodní obchvat Jihlavy

Počítáte v příštím roce s výstavbou jihovýchodního obchvatu Jihlavy?

Jsem optimista, tak doufám, že se začne příští rok stavět. 

Při jednání si vedení Jihlavy postěžovalo na údajně nátlakové metody kraje, kdy by muselo převzít všechny komunikace a především tři mosty. Náměstek Jihlavské primátorky Petr Laštovička (ODS) nám sdělil, že na dlouhodobou údržbu tak rozsáhlé infrastruktury nebude mít peníze.

Jste si vědom toho, že údržba některých dopravních staveb v krajském městě je nákladnější než v jiných městech?

Byl jsem u těch jednání a mohu říci, že výstavba obchvatu je pro mě velkou prioritou a velkou výzvou. Zahájili jsme už výstavbu obchvatů Velkého Beranova a Nového Veselí. V tuto chvíli probíhá výběrové řízení na výstavbu obchvatu Salačovy Lhoty. Věnuji tomu hodně času. Jezdím o dopravních stavbách jednat do Prahy k ministrovi dopravy nebo na ministerstvo pro místní rozvoj.
Budování infrastruktury v kraji je pro mě velkou výzvou a nechci nic nechat náhodě. Ubezpečuji vás, že správa komunikací je stejně náročná v Jihlavě jako v Třebíči nebo Pelhřimově. Neděláme rozdíly mezi kvalitou prací na silnicích II. a III. tříd v jednotlivých městech, místech regionu…  

Vraťme se zpět k jihovýchodnímu obchvatu.

S panem náměstkem Laštovičkou jsme se potkali několikrát. V tuto chvíli jsou městu Jihlava poslané smlouvy o předání zbytné komunikace II/602. Máme příslib od města, že náš návrh bude projednán v zářijovém zastupitelstvu. Doufám, že se nám převody podaří konečně dotáhnout do zdárného konce. V ostatních případech většinou postupujeme tak, že smlouvu o předání průtahů městy máme dříve, než začneme projektovat. 

Jenže jihovýchodní obchvat je složitější záležitost… 

V případě Jihlavy se vedou jednání dlouze. Máme podanou žádost o spolufinancování v IROP a podali jsme ji včas. V tuto chvíli máme od řídícího orgánu příslib částečného spolufinancování ve výši zhruba 30 %. Je to velká stavba, u níž se investice bude blížit k jedné miliardě korun. Jak se říká, míč je teď kopnutý na straně Jihlavy, ale my tu stavbu samozřejmě chceme zahájit. Věřím, že příští rok vypíšeme veřejnou zakázku na dodavatele. Všechno tomu nasvědčuje. 

Ale město si stěžovalo na údajně nátlakové jednání kraje v otázce předávání komunikací…

Nemyslím si, že by tam bylo nátlakové jednání, je to o zkušenostech. Proběhla jednání, kde jsme si ujasnili podmínky, a kraj v mnoha bodech Jihlavě ustoupil. S Jihlavou jsme jednali podobně jako třeba s Ředitelstvím silnic a dálnic a ostatními městy. Jihlavě jsme ustoupili skutečně hodně. Požadavek na převzetí komunikací jsme kompromisně zeštíhlili. Aktuálně řešíme pouze budoucího vlastníka jednoho mostu, který je čerstvě zrekonstruovaný (Brněnský – pozn. red.)

Takže na předání Znojemského a Pražského mostu už netrváte?

Ne. V tuto chvíli požadujeme předání pouze Brněnského mostu, který souvisí s realizací obchvatu. Na Pražský most máme příslib z minulosti, k předání však stále ještě nedošlo.    

Spor Jihlavy s Kronospanem

Firma Kronospan patří na Vysočině mezi významné zaměstnavatele. Jak se díváte na jejich současné spory s Jihlavou?

Osobně jsem v Kronospanu nikdy nebyl a o jejich sporech s městem vím pouze z médií. Vyvolává to ve mně smíšené pocity. Je to velký zaměstnavatel, který tvrdí, že investuje do životního prostředí stovky milionů korun, aby snížili zatížení pro životní prostředí. Dokonce recyklují starý nábytek a ČR se zavázala k určitému procentu zmíněné recyklace…Připadne mi proto zvláštní požadavek města, aby mu firma ročně platila 40 milionů korun, tedy jedno procento z obratu… Je to o jednání, o ochotě sednout si ke stolu a domluvit se s danou firmou na kompromisu, co případně podpoří a co ne. Ale aby si přes média vzkazovali, co kdo chce a co nechce, to mi připadne takové trošku neprofesionální a nedůstojné.

Vy jste deset let pracoval u firmy Bosch Diesel v Jihlavě. Platí podle vás zmíněná firma městu jedno procento ze svého obratu?

Pouze usuzuji, že určitě neplatí. Bosch patří ke společnostem dbajícím na společenskou odpovědnost. Pořádá v krajském městě charitativní svařák, je to významný sponzor Nemocnice Jihlava.  Dočetl jsem se, že i Kronospan podporuje místní dění v Jihlavě, například Filharmonii Gustava Mahlera, Mezinárodní festival dokumentů, mají navázanou spolupráci se základními školami, přihlásili se k programu S lesníkem do lesa… Když z médií vím, že Jihlava požaduje po Kronospanu 40 milionů korun, tak si říkám, co ty ostatní firmy, co bude chtít Jihlava po nich? Přitom je obecně známo, že největší znečištění v Jihlavě způsobuje doprava a lokální topeniště. 

Do Kronospanu však jezdí velký počet aut se dřevem, která mají velký podíl na opotřebovávání dopravní infrastruktury ve městě…

To je pravda, jenže kamiony nejezdí jenom do Kronospanu, ale do celé průmyslové zóny. Zkrátka si myslím, že ve vztahu ke Kronospanu se jedná ze strany vedení Jihlavy o školáckou chybu pustit do médií informaci o požadovaných 40 milionech korun. 

Na závěr jednu otázku na odlehčení. Jste jmenovcem bývalého mluvčího jihlavského magistrátu (Ing. arch. Martin Kukla), způsobilo vám to nějaké problémy či humorné zážitky?

S panem Ing. arch. Martinem Kuklou jsem se potkal poprvé v areálu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, když tam vnučka pana prezidenta Masaryka sázela strom ke stému výročí republiky. S panem Kuklou jsme si chvilku přátelsky popovídali. Ale zpět k vaší otázce. 
Zpočátku se mě někteří známí ptali, jestli jsem náhodou nenastoupil také na jihlavský magistrát jako mluvčí. Závěrečnou tečkou bylo, když pan Kukla z magistrátu odešel. V obálce s mou adresou jsem obdržel informaci paní primátorky, že jsem byl odvolán z Povodňové komise města Jihlavy, do které jsem ale nebyl nikdy jmenován.

Zdroj: Jihlavské listy

 

28. 9. 2019